4 minuty čtení, Petra Kolářová (Country HR Manager Starbucks CZ/SK)
Kdo neslyšel tuhle hlášku v dětství? Většinou tahle věta zazněla na naší marnou výmluvu, proč jsme udělali nějakou blbost, kterou dělali i naši kamarádi. Dneska ale nebudeme skákat z okna, naopak se podíváme na to, proč zůstat vevnitř…
Když všichni okolo mění práci, musím taky?
Jsem Petra, je mi 35 let a už 11 let pracuji pro stejnou společnost a nestydím se za to.
Proč bych se za to měla stydět? Možná byste nevěřili, ale stále častěji okolo sebe registruji, že lidé, kteří pracují pro stejnou společnost delší dobu mají tendenci to vysvětlovat nebo se za to skoro omlouvat… Dneska se totiž víc nosí práci měnit, dnes je také mnohem více příležitostí nejen ke změně práce, ale i k získávání zahraničních zkušeností přes vzdělávací programy, stáže atd.
Generace mileniálů a generace Z se dle mezinárodního průzkumu Paylab.com z roku 2018 přiklání k tomu, že je ideální měnit práce každé 2 roky.
Ale je tomu opravdu tak? Jsou tyto průzkumu opravdu objektivní napříč všemi obory? Nemusíme přeci měnit práci jen kvůli tomu, že to tak dělají všichni. Když máme to štěstí a pracujeme v oboru, který nás vnitřně naplňuje a baví nás, tak je naší svobodnou volbou zůstat nejen v daném oboru, ale třeba i u stejného zaměstnavatele, který nám dává prostor pro kreativitu, uplatnění a růst.
Když se někdo rozhodne být doktorem, zedníkem nebo strojvedoucím, tak jím pravděpodobně zůstane celý život a je to považované za obecně přijatelné. Když sedíte ve stejné kanceláři déle než 3 roky, tak už to začínáte být minimálně podezřelý z toho, že jste lenoch nebo že na to, že jste lenoch ještě nikdo nepřišel.
Doktor, zedník i strojvedoucí svou práci dělají celý život s láskou – neustále se zdokonalují, hledají si nové informace, jsou odborníky a rádi se o své znalosti dělí s ostatními. A ta vášeň se kterou o tom mluví je nakažlivá (naštěstí).
Stejně je tomu i v oboru hospitality aka pohostinství. Když vás tento obor pohltí, tak vás jen tak nepustí. A loajální zaměstnanec v hospitality je bohatství každého provozovatele, které je potřeba si střežit.
Loajální zaměstnanec láká loajální zákazníky a v hospitality stejně jako v ostatních oborech také platí Paretovo pravidlo kdy 20% zákazníků přináší 80% tržeb, proto ztráta loajálního zaměstnance a s ním loajálních zákazníků může být pro provozovnu fatální.
Realita je taková, že je stále většina společností, které řeší krátkodobý dopad svých investic na zisk a nikoliv dlouhodobý dopad investic na své lidi. Zároveň mě ale hřeje u srdce to, že se začíná množit více společností, které na to jdou z té druhé strany a nabízí zaměstnancům v hospitality kvalitní zázemí, jistotu, a dokonce i kariérní rozvoj. Loajalita k zaměstnavateli do velké míry souvisí s možností kariérního růstu. Ve skupině lidí, kteří pracují na manažerských pozicích v nižším, středním a top managementu, je podstatně větší podíl těch, kteří pracují pro jednoho zaměstnavatele déle než 5 let. Do velké míry to souvisí s faktem, že lidé se na svou kariérní úroveň museli v rámci společnosti postupně propracovat.
U nás ve Starbucks je více než 75% manažerů z interních řad. Máme manažery, kteří začínali jako part-time baristé a dnes vedou svůj region několika kaváren.
Co z toho vyplývá?
Dávejte tedy svým lidem kvalitní zázemí, starejte se o ně, hýčkejte si je, dávejte jim prostor pro kreativitu, uplatnění svých nápadů, možnost se vyjádřit ke změnám ve svých provozech, možnost prezentovat na jednáních, konferencích, investujte do nich nejen peníze, ale hlavně čas. Loajální zaměstnanci jsou i vaší vizitkou. Já například často slyším na pohovorech, že se k nám kandidáti rozhodli přihlásit z toho důvodu, že z našich lidí za barem je cítit spokojenost, kterou pak přenáší na zákazníky a chtěli by to taky zažít a zjistit, jestli to tak opravdu je. A to je pro mě jedna z nejhezčích zpětných vazeb, kterých se mi může dostat…
